29. srpna 2021
Plán je jednoduchý. Odjet, hrát si na vědce, vrátit se, napsat bakalářku. Datum odjezdu se ale blíží a já jsem zoufale nepřipravený. Kde se stala chyba? Ptám se s pohledem na prázdný dokument, kde by měl být seznam návodných otázek pro plánované rozhovory. Plánuji dělat hloubkové rozhovory s mladými studenty v Bosně a Hercegovině a ano - odjíždím a nevím, na co se jích budu ptát.
Proč jedu zkoumat právě do Bosny
V Sarajevu jsem byl poprvé dva roky zpátky. Jako 'trainer' (něco mezi učitelem ve škole a animátorem na dovolené) jsem tam vedl program na letní škole organizace OBESSU. Na tu přijela asi třicítka aktivních středoškoláků z celé Evropy, kteří se ve svých zemí snaží řešit problémy, co trápí jejich školství. V Sarajevu jsme měli za cíl sdílet zkušenosti, učit se od sebe navzájem a také vymyslet, jak postupovat dál a vzájemně si pomoci.
Dnes bychom řešili dopady covidu na výuku, v té době jsme se však bavili o nedostatku volitelných předmětů, přílišném důrazu na memorizaci nebo o maturitách a jiných závěrečných zkouškách. Problémy, se kterými přicházeli středoškoláci z balkánských zemí - a zvlášť z Bosny - však byly úplně někde jinde.
Například: V roce 2018 v Bosně a Hercegovině 56 škol fungovalo v režimu "dvě školy pod jednou střechou". Což znamená, že se v jedné budově učí Bosňáci i Chorvati, ale děti jsou dle etnicity fyzicky zcela oddělené a mají jiná kurikula. A to i když si navzájem rozumí a žijí třeba ve stejném městě.
Ve chvíli, kdy má žít v zemi pohromadě několik etnicit, je to veliký problém. A středoškoláci, se kterými jsem se setkal, si to dobře uvědomují a snaží se s tím něco udělat. Oni samotní mají za kamarády Bosňáky i Chorvaty, to ale moc nesedí do boseňského politického prostředí, kde vládne etnický nacionalismus.
Na pivo nebo na setkání s politikem?
Aktivita některých středoškoláků z Bosny mne fascinovala. Místo toho, aby po večerech hráli na počítači nebo popíjeli venku – tak organizovali se svými spolužáky protesty, sledovali zasedání zřizovatelů škol a připravovali dokumenty s argumenty, které použijí, až se setkají s politiky. A to vše často navzdory rodičům, učitelům i ředitelům, kteří si rozhodně nepřáli, aby studenti dělali cokoliv jiného, než poslušně seděli ve třídě. I kdyby byla etnicky segregovaná.
Moje bakalářka v kostce
Po dvou letech se do Bosny vracím, abych zjistil, co je k tomu vede, co potřebují a s jakými překážkami se setkávají. Co vůbec můžeme očekávat od dnešních mladých generací, které nezažili balkánské etnické války z 90. let?
Teoreticky bych chtěl právě na tyto otázky najít odpovědi. V praxi však odjíždím s přáním, abych se alespoň vrátil s použitelnými daty. Nezvládl jsem přípravu podle představ a hodně věcí budu muset vymyslet za pochodu.
Seznam věcí, které musím vymyslet za pochodu bych rozdělil do tří skupin:
1. Co vím, ale nepřesně
Prozatím mám v plánu projet celou zemi a hloubkově vyzpovídat minimálně 15 aktivních studentů různých etnicit. Bydlet bych měl u místních. S tím vším mi pomáhá kluk jménem Omar, který bydlí kousek od Sarajeva a bude v říjnu nastupovat na univerzitu.
2. Co není přesně určené
Za pomoc s organizací jsem jedné skupině studentů slíbil, že pro ně uspořádám workshopy. Nevím kdy přesně budou a o čem. V určitou dobu by se mnou také měli cestovat i další dva vysokoškoláci (ze Srbska a Rumunska), kteří se zajímají o podobá témata a měli bychom tak vytvořit malý výzkumný tým. Je také možné, že se v Bosně potkám s vedoucím bakalářky, který tam v podobném termínu pracuje na svém vlastním výzkumu.
3. Co nevím, ale neměl bych to říkat nahlas
Tak třeba, že ještě nemám připravené otázky do rozhovorů. A do obhajoby také budu muset vymyslet, jakou jsem to vlastně postupoval od začátku metodologií. (to prosím neříkejte bakalářské komisi)
Co očekávat v dalších příspěvcích?
Chtěl bych tyto texty využít jako formu reflexe. Rozepíšu se tedy asi o všem důležitém i zdánlivě důležitém, nad čím budu ve spojitosti s výzkumem přemýšlet. Asi se také ohlédnu za některými věcmi, které mám už za sebou - např. jak jsem získal peníze a sestavil budget.
Z mé předchozí zkušenosti s Balkánem bych se divil, kdyby se mi vyhnuly nějaké kuriózní příhody. Ty bych si jen nerad nechával pouze pro sebe. Stejně tak bych rád přiblížil, jak vůbec Bosna funguje, jak je možné že (ne)drží pohromadě a kdo celý ten systém vymyslel.
To ale záleží také na čtenářích.
Napište mi co by vás zajímalo, co vás baví nebo naopak nudí.
Jakékoliv zpětné vazby si moc cením a i palec nahoru nebo srdíčko v chatu mne potěší a namotivuje.
Michal
Nezmeškej další příspěvek
Hned jak ho napíšu, pošle se automaticky na email. Stačí ZDE ZADAT EMAIL:
Nejnovější příspěvky
/w=1080,quality=90,fit=scale-down)
Za možnost celou cestu podniknout vděčím Univerzitě Karlově. Mockrát díky.
Text & foto Michal Ostrý